Tajemství vzniku Santorini
Fantastický archeologický areál Akrotiri na ostrově Santorini je od loňska opět zpřístupněn
veřejnosti. Uzavřen byl od září roku 2005, kdy se zhroutila část střechy, chránící poklady kykladské kultury. Pro návštěvníky je cenná archeologická lokalita otevřena po celou letní sezónu od 10 do 17 hodin.
Je Santorini bájnou Atlantidou?
Poprvé se o bájné a překrásné zemi Atlantidě, zmiňuje
řecký filosof Platon, který žil v letech 347 – 427 před naším letopočtem.
Jenže geografické umístění této bájné země v jeho spisku je tak umně zamaskováno, že od těch dob se stovky a stovky vědců, romantiků, spisovatelů i blouznivců stále marně snaží najít místo, kde se to vlastně všechno stalo. Různé další teorie Atlantidu umísťovaly do Egejského moře, do Atlantiku nedaleko Azor či Kanárských ostrovů, do Karibiku u Bahamských ostrovů nebo dokonce i na pevninu – do Afriky, Evropy i Ameriky. Pátrání po Atlantidě bylo například i jedním z cílů Kolumbovy slavné cesty, během níž sice bájnou říši nenašel, objevil však Nový svět. Úžasný popis Atlantidy přinesl ve své knize 20 000 mil pod mořem Jules Verne. A tak by se dalo pokračovat...
Vykopávky v Akrotiri
Jedním z míst, kam je bájná říše často situována, je kykladský ostrov Santorini nebo také Théra. Jeho historie je totiž
mýtu o Atlantidě velice podobná. Kdysi byl
ostrov Santorini téměř dokonale kruhového tvaru,
na němž žila vyspělá mínojská civilizace, která byla nesmírně bohatá a udržovala čilé mírumilovné obchodní vztahy s okolními zeměmi včetně
Kréty a Egypta. Jak dokládají
vykopávky v Akrotiri, stávaly tu dvou až třípatrové domy,
vymalované nádhernými freskami a vybavené veškerým komfortem.
Uprostřed ostrova se tyčila 1000 metrů vysoká hora o průměru 10 – 15 kilometrů.
Jenže se bohužel jednalo o sopku. Drobná zemětřesení patřila k životu zdejších obyvatel jako voda či chléb, když se ale kolem roku 1500 před naším
letopočtem začala země třást přece jen o něco více, než bylo obvyklé, všichni obyvatelé si zabalili to nejcennější a začali z ostrova prchat. O tom,
že tomu tak skutečně bylo, svědčí fakt, že kromě jedné kostry prasete se při vykopávkách nenašly žádné jiné lidské ani zvířecí pozůstatky ani cenné
předměty nebo šperky, jako tomu bylo například v Pompejích.
Silné zemětřesení se proměnilo v opravdové peklo v momentě, kdy centrální vulkán vybuchl.
Následkem erupce se 83 kilometrům² ostrova se propadlo do kráteru, zbytek země byl pokryt třicetimetrovou vrstvou popele a lávy. Výbuch
způsobil obrovskou přívalovou vlnu tsunami, jejíž výšku odhadují experti až na 210 metrů!
Následky této vlny přispěly k pádu celé mínójské civilizace až na vzdáleném ostrově Kréta.