Soutěska Samaria

Aktualizováno: 07.05.2018
Soutěska Samaria

Putování soutěskou Samaria

Výlet začíná u náhorní planiny Omalos poměrně prudkým sestupem až na dno kaňonu s krásnou neporušenou přírodou, pokračuje přes nejužší místo soutěsky, nazývané Železná brána a končí u moře ve vesnici Agia Roumeli, odkud už nevede žádná silnice. Po osvěžení v Lybijském moři se nalodíte k plavbě do Chora Sfakion, kde na zmožené výletníky čekají autobusy pro transfer do místa jejich ubytování.

Informace pro turisty

Vzhledem ke kamenitému terénu doporučujeme pevné boty, nezapomeňte ani na láhev s vodou a něco k zakousnutí. Po trase žádné kiosky s občerstvením nejsou. Pokud vám ke konci budou docházet síly, můžete využít nabídky místního taxi – zkušené svalnaté oslíky. Soutěska je pro turisty otevřena od 1. května do 31. října od 7 do 16 hodin, túra je příjemnější mimo hlavní letní sezónu, kdy se do soutěsky vydává méně turistů V Národním parku Samaria je zakázáno kempováni, rozdělávání ohně a koupání v potůčcích. Samozřejmě se nesmí poškozovat rostliny, lovit zvířata nebo poškozovat historické budovy a geologické útvary. V soutěsce je také zakázáno pouštět na volno domácí zvířata, odhazovat odpadky, kouřit (kromě zvláštně vyhrazených území) a konzumovat alkoholické nápoje.

Národní park Samaria

Národní park Samaria je součástí náhorní plošiny Omalos, ohraničené Bílými horami. Soutěska začíná v Xiloskalu ve výšce 1200 m.n.m. a ústí do Líbyjského moře. Samaria byla vyhlášena Národním parkem v roce 1962, jako chráněné území o rozloze 12 125 hektarů, které je díky endemicky se vyskytujícím druhům zvěře a rostlin považováno za unikátní. Součástí Národního parku Samaria je řeka s 22 dalšími prameny. Další pozoruhodností jsou jeskyně - např. poměrně známé Demonospelios a také skalní útvary a vrcholy jako Volakias - 2 117 m a Ghighlios 1664 m.

Jak vznikla soutěska

Odhaduje se, že vlastní soutěska vznikla asi před 14 miliony let posuvem zemských ker, což mělo za následek poklesy půdy. Dešťová voda pak dílo dokončila prohlubováním stávajícího přírodního útvaru při proudění směrem k moři, tedy ze severu na jih. Postupem času tak vznikla impozantní soutěska s místy až 3,5 metrů vysokými stěnami. Horské masívy, oddělující Národní park Samaria od východní části Kréty, napomohly zachování původního přírodního života této oblasti.

Přírodní zvláštnosti

Některé rostliny, vyskytující se na území Národního parku, jsou považovány za světové unikáty, neboť nebyly nalezeny nikde jinde na světě. Nachází se tu více než 450 druhů rostlin, z toho asi 70 z nich jsou krétskými specifiky - tedy rostoucí pouze na Krétě. Mezi nimi léčivý Dictamus, krásně kvetoucí Ebenus cretica nebo Zelkova abelicea. Mezi nejvzácnější rostliny patří Bupleurum kakiskalae a Myosotis refracta. Pokud budete mít štěstí, můžete na své výpravě zahlédnout divokou kozu Kri Kri, krétskou ještěrku, stromovou žábu a další vzácné druhy ptactva jako např. Bonelliho orla (Hieraaetus fasciatus) a orla zlatého (Aquila chrysaetos). V soutěsce se nachází mnoho biotopů s rozličnými charakteristikami, odpovídajícími zdejšímu klimatu. Za zmínku stojí, že právě v této části ostrova se dochovalo nejvíce cypřišových stromů, které byly v minulosti Benátčany a Turky na Krétě bezohledně vykáceny. Němými svědky historického osídlení oblasti pak zůstávají dávné osady, městečka Kaeno, Tarra, Oracle, Apollonova svatyně, pozdně křesťanské hrobky, starobylé byzantské kláštery, benátské kostely a konečně i samotná vesnička Samaria. V samém srdci soutěsky se nachází kostel, postavený v roce 1379 a zasvěcený Svaté Marii, na jejíž počest byla pojmenována i blízká vesnička. Během Turecké okupace, revolucí i dalších bojů za nezávislost byla tato oblast díky své izolovanosti častým místem skrývání vlastenců a bojovníků za osvobození Kréty.

Vyberte si svůj zájezd v Řecku

Vyberte si z nabízených destinací dovolenou na léto 2020